Existují dva typy řezání plazmou - s přeneseným obloukem pro elektricky vodivé a s nepřeneseným pro nevodivé materiály.
Plazmový paprsek vzniká postupně po krocích. Prvním krokem je "zapálení" oblouku mezi vnitřní a vnější elektrodou. Vznikající elektrický oblouk je vyfukován plazmovacím plynem, který se ionizuje - vzniká pilotní paprsek.
Po přiblížení paprsku k elektricky vodivému dílu, který je spojen s vnější elektrodou, vyhodnotí řídící elektronika vodivost a zvýší řezací proud na požadovanou velikost, současně se zvětší průchod plazmovacího plynu tryskou. Ionizovaný paprsek - plazmový - má na místě výstupu z hubice teplotu přes 20 000 °C.
Ionizační napětí by nemělo poklesnout pod 150 V při zatížení, jinak je řez zcela nekvalitní.
Pro běžné dělení, po kterém následuje příprava pro svár, plně vyhovuje jako plazmovací plyn vzduch nebo dusík.
Pro kvalitní řezy přímo ke svařování se používá kyslík.
Moderní plazmové stroje používají složité hořáky s dalšími vrstvami plynů kolem plazmového paprsku - např. Wirbelgas.
Zdroj: Svarforum.cz